Možná Vám teď přijdu jako ufňukaná malá holka. Netvrdím, že je mi to jedno, co si teď o mně myslíte, mysleli nebo myslet budete, ale v tom vám nezabráním a ani bránit nechci.
Nějaký pátek už na LS jsem, ze začátku to tu bylo opravdu skvělé, což se však za tu dobu nezměnilo a stále to takové je. Jen, něco mi tu chybí. To ,,něco'' je pro mne velmi důležité. Jen se mě na to prosím neptejte, vyznělo by to spíše špatně, než jak je to myšleno.
Je tu spousta mých kolegů, někteří tu přidají článek denně, jiní jednou za měsíc, nebo třeba jednou za tři. A já? Nechci být ta, co sem přidá článek jednou za Uherský rok. Nikomu to nezazlívám, ale mně se tohle prostě nelíbí a cítím se jako příživník. Ne, tohle opravdu nejde. Možná mě tu teď všichni odsoudí, jaká je to drzost odejít z tak slavného blogu, co jsem to jen udělala a co to právě dělám, ať to vezmu zpět a tak dále. Ale, berte v potaz, že je to mé rozhodnutí, můj názor a má věc. Proto si prosím odpusťte vaše narážky na mou osobu. Nebo víte co? Klidně mi povězte, co si o tom myslíte, já toho zvládnu hodně a vlastně za to budu i ráda.